Návštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, BrnoNávštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, Brno

Hlavní menu:

 

Hlavní menu:



Město svatého Václava

Jen málo míst v Čechách je tak významně spjato s počátky českého státu a s tradicí křesťanské víry a kultury jako Stará Boleslav - duchovní střed Čech. Z oběti svatého knížete Václava tu pramení politická síla českého národa a tisíc let národní historie spojilo Starou Boleslav s největšími českými osobnostmi a křesťanskými světci. Boleslav si zamiloval Otec vlasti Karel IV., velký ctitel sv. Václava, v Boleslavi slavil eucharistii arcibiskup Arnošt z Pardubic. Pobýval tu kronikář Kosmas i jezuitský historik, obránce české řeči Bohuslav Balbín. Boleslav budovali, chránili a ctili panovníci habsburské dynastie, k Boleslavi vzhlíželi čeští vlastenci, do Staré Boleslavi při příležitosti Národní svatováclavské pouti přicházejí spolu s představiteli církve a státu tisíce poutníků i dnes.

Mučednickou smrt Přemyslovce Václava ve Staré Boleslavi popisují legendy Kristiánova, Gumpoldova, vypráví o ní císař Karel IV. a tato doba úsvitu dějin českého státu je velkou výzvou i pro historiky současnosti. Nejčastěji se vypráví, jak kníže Václav přijíždí na návštěvu k svému bratru Boleslavovi, i přes varování přátel zůstává na noc a v pondělní ráno 28. září roku 929 nebo 935 je zavražděn Boleslavem a jeho lidmi cestou na ranní bohoslužbu u dveří kostelíka sv. Kosmy a Damiána. Legenda pro nás po celá staletí dochovala řadu památných detailů včetně kruhu z dveří kostelíka sv. Kosmy a Damiána, který dnes nese brána Svatováclavské kaple chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Popisuje také převezení ostatků knížete Václava z prvního hrobu ve Staré Boleslavi do tehdejší rotundy sv. Víta a s tím spjaté počátky uctívání knížete jako svatého patrona země České, vznik nejdůležitější duchovní a státotvorné tradice českého národa.


Historické centrum Staré Boleslavi

Velký ctitel svatého knížete Václava, císař Karel IV., který v kraji často pobýval na svých honitbách, nechal obehnat Starou Boleslav novou kamennou zdí a zbudoval dvě vstupní brány, z nichž jedna se dochovala. O mnohem starších zdech, které ve Staré Boleslavi stavěl už v 10. století Boleslav I. dle římského způsobu "z kamene a vápna", se zmiňuje kronikář Kosmas. Historikové pravdivost této informace ověřili archeologickým průzkumem, který ve Staré Boleslavi probíhal v roce 1992 a objevil základy tohoto zdiva v děkanské zahradě.

Nedaleko městské brány, v sousedství svatováclavské baziliky, zaujmou barokní architekturou kanovnické domy z let 1733-1770 a děkanství postavené Filipem Spannbruckerem v letech 1710-1712.

Také staroboleslavské náměstí obklopuje řada pozoruhodných domů. Jezuitská rezidence byla zbudována v závěru 17. století a císařský zájezdní hostinec Slovanský dvůr otevřel své brány poutníkům už roku 1678. Bývalé proboštství z let 1728-1734 a kaple blahoslaveného Podivena z roku 1738 v sousedství chrámu Panny Marie byly postaveny také podle Dientzenhoferova návrhu.

S josefínskými reformami se město rozrostlo a dostalo stálou vojenskou posádku. V roce 1874 byla za Starou Boleslaví položena důležitá železniční trať směr Děčín a roku 1898 Stará Boleslav obdržela titul města. Svou novou radnici slavnostně otevírala v roce 1911 za přítomnosti arcivévodského, později císařského páru, Karla Habsburského a Zity Bourbon-Parmské. V centru náměstí symbolizuje staroboleslavskou tradici socha knížete Václava od Stanislava Suchardy.


Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Toto současné "město dvou měst" s nejdelším obecním názvem v České republice vzniklo spojením obou významných historických měst v roce 1960. Je dnes rozloženo po obou březích řeky Labe, obklopeno lužními lesy a tůněmi zmizelých labských ramen. Nic léty ani spojením v jeden celek neztratilo na svém významu a je přirozeným centrem středního Polabí.

Zámek Brandýs nad Labem - sídlo císařů a králů - patří k nejvýznamnějším renesančním památkám Čech. Býval letním a loveckým zámkem panovníků a je pevně spjat s hlavním proudem českých dějin. V průběhu čtyř staletí zde pobývali všichni císaři a králové Habsburské dynastie a jeho posledním majitelem byl až do roku 1918 poslední panovník rakousko-uherské monarchie a český král, blahoslavený Karel I. Rakouský.

Kontakty: www.staraboleslav.com a www.brandysko.cz.




© Česká biskupská konference | © Design, redakční systém Navi4D: WebDesignum.cz 2009 | | RSS