Návštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, BrnoNávštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, Brno

Hlavní menu:

 

Hlavní menu:



Kostely ve Staré Boleslavi

Bazilika sv. Václava

Trojlodní baziliku sv. Václava dal nad starobylým kostelem sv. Kosmy a Damiána vyzdvihnout kníže Břetislav. Byla vysvěcena roku 1046 a ve svých zdech chránila místo, kde stával dřevěný kostelík Boleslavova hradu, místo umučení a prvního hrobu knížete Václava.

Raně středověké přemyslovské údělné hradiště na těchto místech vzniklo právě na přelomu 9. a 10. století a původní kostelík sv. Kosmy a Damiána, kde 28. září roku 935 (v dřívější tradici 929) došlo k bratrovraždě, lze situovat do prostor románské krypty v kostele sv. Václava nejen podle tradice, ale i podle nejnovějších archeologických výzkumů. Na místě události, v tzv. Vrábské kapli, je výjev umučení knížete zobrazen v pískovcovém sousoší z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Rozvoj svatováclavské tradice byl roku 1052 za vlády knížete Břetislava posílen ustanovením staroboleslavské Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána.

Sousedící knížecí kostelík byl na akropoli boleslavského hradiště postaven také již v 11. století a z poloviny století 12. se datuje jeho románská fresková výzdoba, která je nejstarší v Čechách. Zasvěcení tribunového kostelíka jednomu z prvních papežů, mučedníku sv. Klimentovi, plně odpovídá tradici, kterou do Čech přinesli věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj. Spolu s kostely sv. Václava a Panny Marie je kostel sv. Klimenta národní kulturní památkou ve Staré Boleslavi.

Příběh Palladia země České

Stará Boleslav není jen poutním místem národní tradice svatováclavské. Na tomto nejstarším českém poutním místě mariánském je uctívána Panna Maria, Bohorodička s Ježíškem, zpodobněná na starobylé ikoně, vytvořené v pozlacené korintské mědi.

Legenda uvádí, že ikonu, obrázek, či spíše kovový reliéf Panny Marie daroval sv. Metoděj kněžně sv. Ludmile ke křtu, a ta jej poté odkázala svému nejmilejšímu vnuku sv. Václavovi. V dramatických chvílích po jeho zavraždění Václavův věrný sluha Podiven s obrázkem z hradiště utekl a v obavě před zneuctěním jej zahrabal do země, někde na kraji lesa, dřív než jej vrahové dostihli a oběsili. Dvě století ležel obrázek v zemi než jej, někdy v polovině 12. století, vyoral rolník na poli, tam, kde dnes stojí chrám Panny Marie. Kanovníci staroboleslavské kapituly na místě nálezu postavili kapli a reliéf do ní umístili. Pověst o zázracích začala přitahovat poutníky z okolí i z Prahy a rodila se nová, mariánská poutní tradice, která vyrůstala z hloubky svatováclavské legendy. Bratrovražedné husitské války sice proměnily Boleslav v jedno velké spáleniště, ale mariánský obraz se, byť velmi poškozený, uchoval, a z něho byl na počátku 15. stol. zhotoven nový reliéf, který je uctíván dodnes a slohově se hlásí do okruhu Madony svatovítské.

Další strašlivé škody napáchala ve Staré Boleslavi třicetiletá válka, a v rozbořeném a vypáleném městě zůstaly stát jen vyrabované chrámy. Také mariánský obraz byl roku 1632 Sasy ukraden, ale navrácen zpět zásluhou kněžny Benigny Kateřiny Lobkowiczové a císaře Ferdinanda III. roku 1638 v rámci velké poutní slavnosti. Ještě dvakrát v průběhu třicetileté války musel Starou Boleslav opustit. Byl opatrován na vídeňském císařském dvoře a roku 1640 byl svědkem narození císaře Leopolda I., příštího obránce Evropy před osmanskou říší. V posledních dnech války se ještě ocitl v rukou Švédů a domů se vrátil až roku 1650.

V roce 1609 byl prohlášen za Palladium, ochranný obraz České země, a jeho tradice dále rostla s příchodem řádu jezuitů, redemptoristů a péčí staroboleslavské kapituly.


Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie

Kult obrazu milostné Panny s Ježíškem - Palladia České země - přiváděl do Staré Boleslavi desetitisíce poutníků, a tak roku 1617 za vydatné podpory císařovny Anny, choti krále Matyáše, začal italský stavitel Jacoppo de Vaccani s budováním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Tento chrám, otevřený roku 1623, je jednou z prvních barokních sakrálních staveb na českém území. V 18. století byl za presbyteriem svatyně zbudován ambit a dvorský architekt Kilián Ignác Dientzenhofer dostavěl jižní věž a nově vyřešil průčelí chrámu se sochami hlavních českých světců s Palladiem. Hlavní oltář chrámu, dílo Františka Maxmiliána Kaňky, je vyzdoben Braunovým sousoším Nanebevzetí Panny Marie. V presbytáři chrámu byla zřízena zvláštní schrána pro Palladium, jejíž mřížové dveře jsou zdobeny znakem donátorů, osmi stříbrnými hvězdami rodu Šternberků. Také oltáře a celá výzdoba bočních kaplí byla pořízena na náklady předních šlechtických rodů a kaple nesou jejich jména: Černínská, Berků z Dubé, Lažanských, Slavatovská, Valdštejnská a Morzinsko-Martinická.

Šlechtické rody a významné osobnosti byly donátory kaplí Svaté cesty, 44 výklenkových kapliček, které lemovaly poutní cestu z Prahy do Staré Boleslavi. Kapličky, které svými výmalbami názorně manifestovaly sepětí svatováclavské a mariánské tradice, postavili jezuité v polovině 18. století - polovina z nich dnes se dochovala podnes.




© Česká biskupská konference | © Design, redakční systém Navi4D: WebDesignum.cz 2009 | | RSS