Návštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, BrnoNávštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, Brno

Hlavní menu:

 

Hlavní menu:



Kostel Panny Marie Vítězné – Pražského Jezulátka

V jedné z nejstarších částí historického centra Prahy – na Malé Straně – stojí kostel Panny Marie Vítězné s přiléhající budovou kláštera Pražského Jezulátka patřícího Řádu bratří bosých karmelitánů. Název zdejšího kláštera se odvíjí od sošky malého Ježíška, kterou tamní karmelitánská komunita získala darem jen pár let poté, kdy se zde v první polovině 17. století usídlila. Díky této vzácné voskové sošce se stal zdejší kostel vyhledávaným poutním místem věřících z celého světa a jedním z hlavních poutních míst pražské arcidiecéze. Ročně sem připutují až dva miliony poutníků.

Kostel Panny Marie Vítězné

Kostel byl postaven v letech 1611-1613. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 jej získal Řád bosých karmelitánů, kteří jej dne 8. září 1624 zasvětili Panně Marii Vítězné a sv. Antonínu Paduánskému.

Kostel je významnou, zčásti renesanční, zčásti raně barokní sálovou stavbou římského typu. Ke kostelu přiléhá na jižní straně rozsáhlý klášter, v jehož budově však nyní sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dekretem císaře Josefa II. byl totiž klášter roku 1784 zrušen. Na přání arcibiskupa pražského, kardinála Miloslava Vlka, se sem mohl Řád bratří bosých karmelitánů navrátit až v roce 1993. Nyní mu patří kostel a přiléhající budova fary.

Soška Pražského Jezulátka

Soška Pražského JezulátkaSvětově proslulým poutním místem se stal zdejší kostel zejména díky sošce Pražského Jezulátka. Tu bosí karmelitáni získali darem v roce 1628 od šlechtičny Polyxeny z Lobkovic, která ji dostala od své matky – španělské vévodkyně Marie Manrique de Lara. Polyxena z Lobkovic tímto darem naplnila přání zdejších karmelitánů mít ve svém klášteře sošku či jiné zobrazení Dítěte Ježíše. Chtěli tak vyjádřit svou hlubokou úctu ke vtělení Boha a Pána Ježíše Krista. Vycházeli i z příkladu sv. Terezie od Ježíše (reformátorky karmelitánského řádu v 16. století), která Jezulátko brávala s sebou při zakládání nových klášterů.

Soška Pražského Jezulátka je vysoká 47 centimetrů a její povrch je vymodelován z barevného vosku. Z hlediska umělecko-historického jde o objekt velmi vzácný, dokládající určitou formu tehdejší kultury ve Španělsku. Pražské Jezulátko je nejuctívanější soškou malého Ježíška na celém světě.

Stejně jako mnoho jiných barokních sošek je i Pražské Jezulátko oblékáno do šatů podle barvy příslušného liturgického období. Celý šatníček Jezulátka čítá kolem sto kusů šatiček, které přinášeli ctitelé Dítěte Ježíše jako dar a poděkování za vyslyšení proseb. Mezi nejvzácnější patří šatičky darované císařem Ferdinandem II. či šaty připravené pro sošku malého Ježíška císařovnou Marií Terezií. Celý šatník Pražského Jezulátka je kulturní památkou České republiky.

Poutníci a Pražské Jezulátko

K Pražskému Jezulátku přijíždějí poutníci nejen z blízkých evropských zemí, velké úctě se těší i ve vzdálenějším Irsku, Španělsku, ale také na Filipínách, v zemích Latinské Ameriky, Indie či Afriky. Téměř ve všech částech světa nalezneme kopie a kultovní místa této malé sošky. Mnohým lidem, kteří se před ní modlili k Bohu, přinesla zázračná a neobvyklá vyslyšení. Lidé ve zdejším kostele prosí malého Ježíše o pomoc, uzdravení, mír, někteří s důvěrou očekávají narození dítěte, a mnozí se vrací, aby zde Ježíškovi poděkovali za dobrodiní, kterých se jim díky modlitbám k Jezulátku dostalo.

Korunovace Jezulátka

Slavnost korunovace milostné sošky dítěte Ježíše se každoročně slaví o první květnové neděli. Slavnost má svůj původ v historii: poté, kdy se v roce 1651 uskutečnilo procesí se zázračnou soškou Pražského Jezulátka po pražských chrámech, bylo o čtyři roky později slavně korunováno zlatou korunou – darem od nejvyššího purkrabí království českého Bernarda Ignáce Bořity z Martinice (prvním muži země po císaři). Vyjádřil tak společnou víru křesťanského lidu ve svrchovanou moc Krista – Krále králů a Pána pánů.

Bosí karmelitáni a Pražské Jezulátko

Komunitu bosých karmelitánů v Klášteře Pražského Jezulátka v současnosti tvoří pět řádových bratří. Všechny členy komunity zaměstnává zejména péče o přicházející poutníky. Vedle této činnosti se také věnují údržbě a rekonstrukci poutního místa. V prostoru kostela zároveň provozují muzeum šatiček Pražského Jezulátka a vzácných sakrálních předmětů. V zadní části kostela je také umístěn obchod s upomínkovými předměty.

Jeden z karmelitánských bratří – otec Anastasio Roggero – se věnuje získávání prostředků na misijní činnost řádu ve Středoafrické Republice.

Bližší informace: www.pragjesu.info/cs




© Česká biskupská konference | © Design, redakční systém Navi4D: WebDesignum.cz 2009 | | RSS