Návštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, BrnoNávštěva papeže Benedikta XVI. v České republice - Praha, Stará Boleslav, Brno

Hlavní menu:

 
08.09.2009, kategorie: Příprava

Novéna: Den 1

8. září
(foto Antonín Forbelský)

Dnes slavíme Narození Panny Marie, Matky Boží. Připomínáme si ten velký okamžik dějin lidstva, kdy se narodil člověk nepoznamenaný prvotním hříchem. Svatá Panna Maria je branou, kterou na zem přišel Kristus, Syn Boží, a my dnes slavíme její otevření. Otevřme i my svá srdce, aby k nám přišel a obnovil náš život.


Struktura modlitby

Ráno

*** Znamení kříže: Ve jménu Otce…

*** Modlitba 1

** Modlitba 2

** Otče náš… Zdrávas Maria…

Poledne

*** Modlitba 1

** Otče náš… Zdrávas Maria…

Mezi dnem

** Otče náš… Zdrávas Maria…

** Četba Písma svatého

** Zamyšlení nad Písmem svatým

* Čtení z myšlenek Benedikta XVI.

* Zamyšlení nad četbou

** Modlitba 2

** Modlitba 3

** Sláva Otci…

Večer

*** Znamení kříže: Ve jménu Otce…

*** Modlitba 1

** Otče náš… Zdrávas Maria…

* Litanie – přímluvy

** Modlitba 2

** Sláva Otci…


Četba Písma svatého

Pán měl mě na počátku svého díla, dříve než začal cokoli tvořit. (Př 8, 22)

Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání! Neboť kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu musí radit? Dal mu někdo dříve něco, aby se mu to teď muselo oplácet? Vždyť od něho, skrze něho a pro něho je všecko. Jemu buď sláva navěky. Amen. (Řím 11, 33-36)


Zamyšlení nad Písmem svatým

Na počátku všech úvah si chceme ujasnit, ke komu se obracíme, s kým budeme hovořit, komu chceme naslouchat. Je to mocný Bůh, který všechno stvořil, který nikoho a nic nepotřebuje, protože je sám v sobě dokonalý, věčný a svatý. Jen on je takový. Kdyby nebylo Boha, nebylo by nic. Ani my bychom nebyli. Možná, že nám často uniká jak Boží velikost, tak Boží síla. Pohled na Zemi a Vesmír, na všechno, co žije, nám to přibližuje. Může nám také unikat Boží moudrost. Pohled na důmysl, který nám odhaluje vědecké poznání v oblastech přírodních věd – složení a vlastnosti hmot, povaha a působení různých energií, fyziologické pochody a stavba organismů – nás vedou k uznání svrchovanosti a nevystihnutelnosti bohatství jeho myšlení. Úžas nad jeho dílem vystřídá ještě větší úžas nad tím, že tento Bůh, který jistě může také zase vše zničit, to nikdy neudělá. Naopak, chrání své dílo a vede ho k naplnění. Je Pánem veškerých dějin. A tento Bůh nám nabídl smlouvu: "Budu vaším Bohem a vy budete mým lidem." (Lv 26,12) K němu se obracíme vždy, ale v tyto dny si to chceme více uvědomovat.


Čtení z myšlenek Benedikta XVI.

Vede se dnes spor mezi takzvaným kreacionismem a evolucionismem. Obojí se klade jako vzájemně neslučitelné alternativy: kdo věří ve Stvořitele, neměl by myslet na evoluci, a kdo naopak hájí evoluci, měl by vylučovat Boha. Tento protiklad je nesmyslný, protože existují mnohé vědecké důkazy ve prospěch evoluce, jež se jeví jako fakt, který obohacuje naše poznání. Evoluce však neodpovídá na všechny otázky, především na velkou filozofickou otázku: Odkud to všechno pochází? Jak to všechno směřovalo a nakonec dospělo až k člověku? To se mi zdá důležité a to jsem měl také na mysli svou přednáškou v Řeznu: aby se rozum více otevřel, aby viděl nejen tyto důkazy, ale i to, že nestačí na vysvětlení celé skutečnosti. Náš rozum může zjistit, že není něčím iracionálním či produktem iracionality. Všemu předchází jiný, stvořitelský rozum a my jsme odleskem tohoto tvůrčího rozumu. Jsme myšleni a chtěni. Existuje tedy myšlenka, smysl, který mne předchází a který musím odhalit, následovat a který dá smysl mému životu. (Auronzo di Cadore, 24.7.2007)


Zamyšlení nad četbou

Svatý otec těmito slovy pronesenými na setkání s kněžími chtěl upozornit na to, že stvoření bez Boha ztrácí jednotu a jakýkoli smysl. Svět bez Boha je šťastnou náhodou propojená hromada mrtvých částeček, které náhodou po nějakou dobu fungují jako celek, který v libovolnou chvíli fungovat přestane a rozpadne se. To platí nutně i o člověku a jeho životě. Veškeré naše myšlení, snahy, city, práce jsou pak jen chvilkovou záležitostí. Člověk, který se oddává smyslným požitkům, nezajímá se o druhé, je možná chvílemi spokojený. Když nemyslí ani o krok dopředu a je mu jedno, jaké důsledky má jeho jednání, může se navíc cítit i svobodný. Jeho život se však neustále rozpadá a stává se neustálým fiaskem. Jiné než šťastné náhody ho ničí a nemá, co by proti nim postavil. Všichni a všechno se bez citu staví proti němu. Když se člověk, který vystačí s náhodami a Boha odmítá, vzpamatuje z oslepení okamžikem a podívá se zpět a dopředu, uvidí za sebou spoušť, kterou způsobil, a před sebou nesmysl smrti, která ho zbaví všeho, čeho se zmocnil. Nic nemá samo ze sebe smysl ani hodnotu. Jen Bůh ji má a štědře ji dává.




© Česká biskupská konference | © Design, redakční systém Navi4D: WebDesignum.cz 2009 | | RSS